Za východem vzhůru na Sněžku

Půl druhé ráno, na teploměru je 6°C nad nulou. Pecí pod Sněžkou se nese hrobové ticho a po turistech tu kromě svítící věže zdejšího hotelu moc stop nenajdete. Já a Martin zavazujeme boty, oblékáme batohy a vyrážíme vzhůru, na kótu 1602, za východem slunce. Sněžka nám přichystala úžasnou podívanou, už během výstupu bylo jasné, že počasí nám přeje. Po mracích ani stopy, měsíc příjemně svítil a teplota se držela pořád nad nulou.